ALGHERO = kouzelné místo ostrova Sardinie

ŠPANĚLSKO V ITÁLII

O městu Alghero to platí doslova. Bylo totiž v polovině 14. století dobyto Španěly, kteří zde setrvali dlouhá staletí a dokonce si přivezli barcelonské osadníky. Jejich vliv je ve městě patrný dodnes, neboť ulice mají kromě italských i katalánské názvy a místní obyvatelé mluví středověkou katalánštinou.

Kromě italsko-katalánské atmosféry město zaujme polohou na skalnatém výběžku vystupujícím do moře a středověkým opevněním s mohutnými strážnými věžemi.

Procházka algherskými uličkami vyzdobenými lampiony je kouzelná, zastávka na výborné kávě na hlavním náměstí povinná  a návštěva katedrály Neposkvrněné Panny Marie z 16. století s bohatým barokním oltářem z černého, bílého a červeného mramoru,  příjemně chladivá.

Asi nejvíce času dáte romantické procházce po nábřeží. Zejména při západu slunce je to nádhera. Pořídíte tu jedinečné záběry do vašeho fotoalba.

Pomalým krokem dojdete do přístavu, odkud vyplouvají lodě na plavbu kolem pobřeží a také k jeskyním.

VÝLET DO NEPTUNOVY JESKYNĚ, DNES UŽ BEZ VZÁCNÝCH TULEŇŮ

Lodní výlety bývají dobrodružné. Tak např. ten do Neptunových jeskyní může dopadnout i tak, že místo po moři, se budete muset vrátit po souši, a pěšky.

To znamená vyšlapat 660 strmých schodů, nazvaných příznačně Kozí, až na samotný vrchol mohutného vápencového mysu Capo Caccia, pod kterým se jeskyně nachází.

Moře tu bývá občas neklidné a pak není zrovna jednoduché u úzkého vchodu do jeskyně loď ukotvit. Přechod z lodi do jeskyně a naopak tak může být docela dobrodružný.

Jeskyně na mořském pobřeží jsou jiné než ty naše. Prohlídková trasa v Neptunově jeskyni měří asi kilometr. Vede mohutnými klenutými dómy, kolem jezera a množství krápníkových útvarů připomínajících  třeba varhany nebo tabákový list a podobně. Podle legendy zde sídlil bůh Neptun, ale ve skutečnosti tu přebývali tuleni.

Kromě Neptunovy jeskyně obývali ještě jeskyni Bue Marino na východním pobřeží poblíž Cala Gonone, ale i tady byli na počátku devadesátých let minulého století vyhubeni. 

KOŠÍKÁŘSKÉ CASTELSARDO

Ale zpátky na pevninu. Zamiřte na sever do městečka Castelsardo, které již z dálky vzbuzuje úctu a obdiv. Středověký hrad na vysoké skále, stojící jakoby na kuří nožce, je viditelný z velké dálky.

Turistický autobus vás však nechá na autobusovém nádraží v novější části města a k hradu můžete vyjít pěšky nebo městským autobusem na elektrický pohon.

Než se vydáte na prohlídku nejstarší části, zastavte se v kavárně vysunuté nad útes. Nemá sice skleněné dno, jak je dnes na takových místech obvyklé, ale i okýnka a terasa umožňují dobrý výhled na členité pobřeží.

Ještě lepší se však otevírá z hradní terasy. V dálce můžete spatřit  Národní park a bývalou trestaneckou kolonii ostrova Assinara a dokonce i Korsiku.

S městem Castelsardo je spojena košíkářská tradice. Babičky se tu věnují řemeslu buď přímo na ulici nebo v dílnách za prosklenými dveřmi. Košíky pletené tradičními, ale i moderními vzory, zaujmou nejednu návštěvnici.

Unaveni poznáváním měst a tradic jistě přijde vhod ochutnávka zdejšího nápoje bohů ~ vína. Místní vás neomylně odvedou do uličky pod hradem na adresu: Via Vittorio Emannuelle 5. Malý obchůdek se specializuje na sardinské pochoutky, zejména klobásky, sýry, sladkosti, víno a likéry.

Doporučujeme koupit vína z typických sardinských odrůd bílé Vermentino a červené Cannonau. Na cestu pak  ještě dostanete kalíšek likéru z myrtových bobulí.