Ať už je ve víně pravda nebo ne, jak praví latinské přísloví In vino veritas, tento nápoj se u nás stává rok od roku oblíbenějším. Za posledních dvacet let stoupla jeho spotřeba o třetinu, na osobu tak připadá v průměru dvacet litrů vína za rok.
Víme ale, jak víno správně konzumovat a k jakému jídlu se které hodí? To, že víno je pro náš organismu příznivé, potvrzují poslední zdravotní studie. Ovšem za podmínek, že denní dávka alkoholu nepřekročí u žen “dvě deci”, u mužů je to o trochu víc. Záleží ovšem i na zdraví člověka, jeho váze, výšce, věku, na duševní pohodě i na způsobu konzumace. Není bez zajímavosti, že v zemích, kde je lehké víno na stole pravidelně jako součást oběda, mají lidé méně infarktů.
Lehké víno, jakým je třeba suchý mladý ryzlink se chuťově hodí k rybám. Hlavně pstruh namodro se změní v neopakovatelný kulinární zážitek. Také plody moře jako mušle nebo ustřice, se snášejí s „ovocným“ vínem. Jemná navinulost obsažených kyselin činí stravitelnějšími i jinak tučná jídla. Kořenitá aromatická vína, jakými jsou např. rulandské šedé, tramín, muškát, vyzrálý ryzlink i neuburgské a sylván se hodí ke studené drůbeži, vaječným pokrmům, ale také k vnitřnostem v omáčce, ořechům či specialitám asijské kuchyně. Pozor však na vína s vyšším obsahem alkoholu! Silně kořeněná jídla, třeba s ostrým chilli, chutnají ve spojení s nimi až příliš výrazně. K výjimečným jídlům patří stejně výjimečná vína. Jen tak se spojí v harmonický chuťový požitek. Například nejlepší zralý ryzlink z výběrových hroznů či vynikající Chardonay a vysoce kvalitní Chablis skvěle doplní srdcovky, mořské ryby, jako třeba mořský jazyk, mořského ďábla, platýse nebo halibuta. Hodí se i ke kuřeti s omáčkou, k perličkám, kachně, krocanovi, k holubům, telecí kýtě, kotletám, játrům či ledvinkám. Mezi vína z tzv. pozdní sklizně, jehož hrozny se sbírají v suchém podzimu částečně zaschlé, zrozinkovatělé nebo s ušlechtilou plísní patří i přírodně sladká vína i tokajské. Je výborné k drůbeži či rybím pokrmům ve smetanových omáčkách, k vepřové panence s ovocem a medem, k zapékaným husím játrům, ale i k sladkým jídlům, třeba k meruňkovému koláči.
Víno ovocné chuti a poněkud navinulé, bývá zpravidla i relativně levné. K radosti všech milovníků vína je k dostání ve velkém výběru. Kromě našich známých značek sem patří i Chianti z Itálie, Beaujolais, Navarrské ze Španělska či francouzské Côtes du Rhône Vhodné jsou k němu uzeniny, paštiky, studené rybí mísy, pizzy, těstoviny, grilovaná drůběž či vařená šunka. Obecně o jakémkoli vínu však platí, že se nemá pít nalačno a také ne na noc – namáhá se tím srdíčko. Vyzrálé víno s pěkným buketem a pavím chvostem – což je poetický výraz pro tzv. dlouhé víno, jehož chuť přetrvává v ústech a rozvíjí se – jako vějíř z pavích per, se podává k masitým pokrmům – svíčkové, steakům a rostbífům. Také s oblibou se pije ke zvěřině ve všech variacích, zejména ve vydatných omáčkách, k jehněčí kýtě nebo ke kuřeti na víně. Je vynikající i v kombinaci s ořechy a tvrdým sýrem výraznější chuti. Zralé a bohaté víno, jak už pojmenování napovídá, štědře obsahuje vonné a chuťové látky. Takové víno zároveň dosáhlo lahvové zralosti, a tím možného vrcholu kvality. Je však třeba rozlišovat termíny lahvové víno (tzv. lahvové víno čili archivní) a v lahvích, kam patří většina našich vín na trhu. Vínu ušlechtilému s dlouhým dozníváním v ústech se říká i velké. Této charakteristice má odpovídat označení zahraničních vín francouzským výrazem grand vin. Znalci vědí, že kyselé rybičky, topinky s česnekem a pokrmy s cibulí a přísadou octa se k vínu nehodí. Vynikající jsou však k němu naopak všechny druhy sýrů, i když i v tomto případě by se chutě neměly vzájemně přebíjet. K většině sýrů je výborné víno portské, které patří k nejtěžším dezertním vínům. Prospívá mu dlouhá doba zrání v lahvi 10 až 15 let. (Podle původních předpisů se prý hrozny na jeho výrobu rozšlapávaly nohama). A ještě něco bychom měli mít na paměti: když pijeme víno pravidelně, máme jíst větší množství ovoce a zeleniny – alkohol totiž vyplavuje vitaminy, proto by se měly obnovovat.
Vyrábí se se směsi bílých a modrých hroznů, aby se vyluhovalo malé množství barviva. Může to být i bílé víno smíšené s červeným, anebo bílé víno uložené v sudě po červeném, jak bývá zvykem v kraji Anjou ve Francii či v některých oblastech Švýcarska. Kvalitní "rosé" je z Provence, ze Španělska nebo z Itálie. A k čemu se hodí? Zejména k exotickým receptům s olivami a ke grilovaným pokrmům. Také k nejrůznějším studeným nářezům je růžové víno báječné. |
lad
Foto : pixabay, pexels