Jaká rýže se k čemu hodí?

1/ Kulatozrnná 

Zakulacené zrno obsahuje hodně škrobu, který se při vaření uvolňuje a zahušťuje tak vlastně tekutinu. 

Tato rýže je proto vhodná na mléčnou rýži, sladké nákypy, rizota, nebo na paellu.

2. Divoká rýže 

Není to vlastně pravá rýže, ale semena určitého druhu vodní trávy, která roste např. v Kanadě. 

Má výrazně ořechovou příchuť. Vaří se 45 minut a je dobrou přílohou k ragú.

3. Dlouhozrnná 

Polodlouhá zrna mají sklovité jádro, uvaří se přibližně po 20 minutách. Jejich lehce oříškové aroma se hodí k rybám a k drůbeži nebo také k zeleninové směsi. 

Výborně ovšem chuná i v polévkách nebo v nákypech.

4. Rýžová směs 

Často se míchají dohromady různé druhy rýže, např. divoká s dlouhozrnnou, s rýží basmati nebo červenou thajskou. Díky speciálním předběžným úravám se všechny druhy uvaří současně. 

Směs se nejvíc hodí k minutkám a k asijským specialitám.

5. Parboiled 

Díky speciálnímu zpracování se zhruba 80 % účinných látek z vnější slupky dostane dovnitř rýžového zrna. Existuje rýže s dobou vaření 5, 10 nebo 20 minut. 

Stejně jako dlouhozrnná je vhodná téměř ke všemu.

6. Basmati 

Tento typ rýže vydává při vaření jemné aroma. Pěstuje se předevší v Indii, jasmínovíá pochází z Thajska. 

Je skvělá ke všem orientálním jídlům.

7. Arboria

Zrnka kulatá jak perličky po uvaření tvoří krémovitou hmotu. 

Používá se na proslulé italské rizoto.

8. Patna

Dlouhá štíhlá zrnka  jsou po uvaření sypká a suchá. 

Patna se hodí zejako přílohová rýže a do salátů.

9. Bhútánská rýže

Pěstuje se v v Himálaji. Má červenohnědá zrna s jemnou texturou, voní po ořeších. 

Hodí se ke každému jídlu.