Pití kávy je rituál, bez kterého si mnozí z nás nedovedou svůj den představit. Průzkumy ukazují, že na jednom až dvoušálcích si denně pochutná většina z nás. Uvařit dobrou kávu a správně ji servírovat ale není samozřejmost.
Ještě než se pustíme do přípravy černého moku, nahlédněme do historie. Původním domovem kávovníků je Afrika, některé prameny uvádějí provincici Kafa v Etiopii, odkud se postupně rozšířily do Střední Ameriky, Brazílie, na Jávu a na Sumatru. První zmínky o kávě se dochovaly v legendách. Podle jedné z nich ji objevili jemenští mniši, kteří vlastnili stádo koz trpících nespavostí. Při pátrání po příčině jejich stavu prý objevili okousané keře. Když si z nich udělali odvar, zjistili, že má povzbuzující účinky. Zpočátku se káva užívala jako lék, lidé kávová zrnka žvýkali a tím osvěžovali svůj organismus i ducha, teprve mnohem později se stala běžným nápojem. Po Evropě se káva rozšířila díky benátským obchodníkům, kteří ji dováželi z Turecka. Právě v arabském světě se totiž poprvé začala káva pít. |
Arabica pro gurmány
Ze šedesáti druhů kávovníků patří k nejčastěji pěstovaným odrůdám arabica a robusta. Právě Arabica platí za nejkvalitnější, gurmánskou kávu. Výslednou chuť černého nápoje však kromě odrůdy ovlivňuje i její kvalita, způsob pražení a přípravy.
Hlavně to, jak byla kávová zrna upražena, rozhoduje o jejich kvalitě a chuti. Velmi pomalým pražením při teplotě 160–220 °C se zelená, nepoživatelná zrna přeměňují v klasickou kávu, jak ji známe. Pro obohacení aroma a chuti se v některých zemích ke konci pražení přidává také skořice, hřebíček nebo zázvor.
Sedmero kávových "přikázání"
Ať už se káva připravuje jakýmkoli způsobem – prostým zalitím v šálku, přefiltrováním, propařením pod tlakem v espressu či překapáním, vždy je třeba dodržovat určité zásady.
1. Kávu je třeba skladovat na tmavém, chladném místě, odděleně od aromatických potravin. Ideální pro její uskladnění jsou nádoby z kameniny nebo porcelánu, případně z ušlechtilé oceli s dobře těsnícím víkem.
2. Používejte vždy čerstvě umletou kávu. Mletí kávy se řídí druhem přípravy – hrubá káva je vhodná pro překapávač, středně hrubá pro espresso a jemná pro filtrování či tureckou kávu. Pozor, aby se při mletí zrnka nespálila! Na běžnou kávu se počítá 8–12 g kávy na šálek.
3. Voda k přípravě kávy musí být čerstvá, studená, případně balená bez bubline.V žádném případě nedávejte do přístroje vodu vlažnou nebo natočenou z bojleru
4. Teplota vody, z níž nápoj připravujeme, by měla mít 95°C, turecká nebo arabská káva však musí přejít varem. Hotovou kávu podáváme v předehřátém servisu z porcelánu či skla. Protože káva dehydratuje, měla by se servírovat se sklenkou pramenité vody.
5. Kávu není vhodné připravovat do zásoby a podle potřeby přihřívat, protože tak ztrácí své charakteristické aroma a chuť .
6. Načatý sáček mleté kávy je nutné dobře uzavřít nebo raději přesypat kávu do tmavé sklenice s dobře těsnícím víčkem a uložit na chladné místo.
7. Kávovary pravidelně čistěte od vodního kamene, protože usazeniny negativně ovlivňují vůni i chuť kávy a zvyšují také dobu přípravy a tím i spotřebu energie.
TIPY navíc
Tvrdou vodu je možné změkčit tím, že se tři minuty povaří.
Mléko nebo smetana přidaná do kávy nesníží obsah kofeinu, ale nápoj pak bude pro žaludek méně dráždivý.
Samotný nápoj bez cukru a mléka neobsahuje žádné kalorie.
Kávu můžete vylepšit přidáním likéru nebo kousku čokolády. Bývá zvykem, že si po vypití šálku vychutnáte portské, sherry nebo likér.
Foto kávovaru: Sura Nualpradid/FreeDigitalPhotos a ostatní puxabay