MALTA – ostrov mimo čas a prostor

Zeleninové hody a hony na králíky

Tahle staromilská tvář Malty nemusí vyhovovat každému, ale pro kratší poznávání je více než příjemná. Jen je třeba vyvarovat se opalování nahoře bez a návštěvám kostelů v šortkách.

Neporušíte-li podobná nepsaná pravidla, setkáte se s milými a přívětivými ostrovany, kteří nevynechají žádnou příležitost k přátelské party. Na ní  nesmí chybět nakládané olivy, artyčoky vylepšené česnekovým sosem a citronem, domácí chleba a ovčí sýr gbejna.

Ovšem turisté budou dříve či později nalákáni i na „maltský talíř“ kde nechybí bílé fazole, sušená rajčata, klobása a aby bylo jídlo barevnější, mohou ho doprovodit pečené lilky, marinované dýně a kuskus.

Národním pokrmem pak je králík na víně a hony na tyto malé savce připomínají vojenská tažení – na Malte je registrovaných zhruba 30 000 lovců.

Vzpomínky na monarchii

„Tato destinace však není pouze rájem pro gurmány, ale i vyznavače historie. Snad nikde jinde nenajdete na tak malém prostoru tolik architektonických skvostů z různých období“, říká tisková mluvčí CK FIRO-tour, Eva Němečková. A uvádí pár tipů za všechny.

Katedrála svatého Pavla s obrazem Stětí Jana Křtitele od Caravaggia (jako suvenýr si můžete přivézt víno s etiketou z tohoto obrazu). Palác velkého mistra, Národní muzeum archeologie či tzv. Požehnané zahrady.

Strategické poloha mezi Evropou a Afrikou zapříčinila, že se na Maltě vystřídali Féničané, Kartagijci, Římané, Byzantinci, Arabové, Normané, Kastilští, Francouzi i Britové a všichni tam zanechali nějakou stopu.

Ti posledně zmínění oficiálně odešli až roku 1964. Připomíná to dnes místní doprava, kdy se jezdí po levé straně, typické červené telefonní budky, sloužící už jen pro výměnu očtených knih, britské elektrické zásuvky a bezpočet jazykových škol pro výuku angličtiny.

I když je vhodné naučit se i pár slov maltsky – což je ojedinělý sémitský jazyk dodnes používaný. Romantický spisovatel Walter Scott kdysi prohlásil, že Malta je jako sen. Ale  uvidíte-li tento ostrov z okénka letadla brzy po ránu či navečer, budete jistě souhlasit.

Ty, kdož věří na zázraky

Ono měkké světlo proměňuje kamenné pískovcové stavby, cimbuří pevnosti St. Elmo i věže kostelů ve zlato, které se třpytivě blýská nad modravým mořem.

Nejmajestátněji působí hlavní město Valetta (obr. nahoře) se skalnatým mysem, který rozděluje záliv na dvě části – na velký přístav Grand Harbour a Marsamxett Harbour.

Tamní staré město má na délku jen necelý kilometr a šířku sotva polovic, zato je přeplněné středověkými domy  a dekorovanými balkónky jako vystřiženými z Romea a Julie. To odtamtud v dobách, kdy na Maltě vládli Arabové, shlížely jejich ženy zvědavě dolů – samy se po ulicích pohybovat nemohly.

Dnes jsou to naopak zdejší  ženy a dívky,  které vládnou místnímu dění, chodí na promenády, pořádají pikniky, vášnivě spolu rozpráví. Třeba o mužích a také zázracích, které se prý dějí pod kamennými křídly baziliky Tá-Pinu.