Nelze se proto divit, že mezi dvěma „cizími“ ženami dochází k neshodám a ke konfliktům, které mohou být značnou zátěží i pro partnerský vztah. Snacha a tchyně by se měly vzájemně respektovat než stát proti sobě.
Hovoříme-li o tchyni, máme dnes samozřejmě na mysli i matku partnera, s nímž sice nejste oddána, ale žijete ve společné domácnosti.
Rozvážností a promyšlenou taktikou rozhodně vyřešíme víc, než neustálými hádkami
Všechny konflikty mezi tchyní a snachou mají stejný ptapůvod: dvě ženy milují stejného muže – i když každá poněkud jinak. Manželka si svého partnera vybrala i si jeho chybami a slabostmi, ale ne už svoji tchyni – jeho matku. Ta je prostě tady.
Takže dvě naprosto si cizí bytostí, které nespojují společné zážitky ani zkušenosti, musejí k sobě hledat cestu. A to připadá spoustě žen nesmírně těžké. Zejména tehdy, když tchyně má sklon mladému páru do všeho mluvit a chce spolupracovat. Mnohé matky berou svého syna tak trochu jako náhradního manžela. Proto považuji každou ženu, která se do něho zamiluje za svou rivalku.
Všeobecně se dá ale říci, že v dnešní době jsou tchyně daleko lepší, než jaká je jejich pověst. Jsou tolerantnější, samostatnější a podnikavější než kdysi, k problémům se staví smířlivěji a klidněji, zejména, je-li na obou stranách trpělivost a snaha o porozumění.
Velmi užitečný může být otevřený rozhovor, kdy snacha tchyni důrazně, ale v klidu vysvětlí svá stanoviska.
Tchyně musí pochopit, že jedině snacha a její manžel mají právo prosazovat své představy a přání – rozhodovat ve svém manželství.
Pokud to respektuje nebo se s tím alespoň smíří, je vítána. Kdo se ale vzdor všem pokusům nedokáže s tchyni vyrovnat, ani toho nemusí trápit špatné svědomí. Stačí když zavládne vzájemná zdvořilost a dobrý tón.
Sporům a hádkám je dobré se takticky vyhýbat, protože přes všechnu rozdílnost máme s tchyni jednu věc společnou: lásku ke stejnému muži, tak to si přece chceme uchovat bez zbytečných šrámů.
Z poradny psychologa
Tchyně mě stále kárá, musí být jen po jejím
Šestadvacetiletá Jana přišla do psychologické poradny s tím, že její vztah s tchyní se už nedá vydržet.
Bydlí s manželem u tchyně v bytě. Zpočátku to vypadalo, že spolu budou dobře vycházet, jenže… "Ať udělám cokoliv, vždycky má k tomu nějaké připomínky, nic se jí nelíbí a musí být po jejím. Je to strašná puntičkářka. S manželem se často hádáme, on na mě křičí, že si mám dávat větší pozor, když něco dělám. A tak to jde pořád dokola. Už nevím, jak z toho ven".Psycholog
Pokud žijí mladí manželé v domácnosti s matkou jednoho z partnerů, většinou to není ku prospěchu věci. Tchyně bere snachu jako své další dítě a proto se ji snaží „vychovávat“, což se projevuje neustálým napomínáním a snaze předávat jí své zkušenosti.
Každá z žen by však chtěla mít svoji domácnost, kde by si rozhodovala o všem sama.
Pokud jsou obě spíše autoritativní povahy, nutně musí dojít k třenicím. Je-li snacha spíše plachá a přizpůsobivá, je situace v rodině klidnější, ale v hloubi duše se třeba trápí a těžko se se svou podřízeností vyrovnává.
Máme samostatnou domácnost a s tchyní dobrý vztahTaké příběh Vlasty (30) je podobný. Sama na to vzpomíná: My jsme se kvůli tchyni odstěhovali z jejího domku. Bydleli jsme sice zvlášť, my v přízemí a ona nahoře, ale přesto byla stále u nás. Pořád mi připomínala, že je to její dům a já jsem se tam vlastně „jen“ přistěhovala. Mělo to sice tu výhodu, že občas s tchánem pohlídali naše děti, protože byli již v důchodu, ale jinak ona byla důvodem všech našich sporů. Můj muž stál většinou na méstraně, ale chtěl být i s matkou zadobře, tak ji v ničem neodporoval.“
Nyní bydlíme v bytě na sídlišti a s tchyní už vycházím dobře. Přicházejí občas s tchánem na návštěvu nebo sem tam pohlídat děcka. Při kávě si dobře popovídáme, můžu ji kdykoli zavolat , když něco potřebuji, a mám docela dobrý pocit, že se na ni mohu spolehnout.
Psycholog
Mladí manželé by se měli domluvit nejprve sami mezi sebou, jak vyřešit případně neshody s tchyní, a pak najít přijatelné východisko z této situace. Zkrátka určit přesná pravidla hry, jak si nepřekážet, a popřípadě si i vzájemně pomáhat.
Příčiny konfliktu je třeba vidět na obou stranách. Tchyně či tchán chtějí svým dětem často pomáhat, někdy i finančně a činí si pak právo zasahovat do života „mladých“, což může ovlivnit vývoj vztahu mezi mladými manželi.
Na druhé straně je nutné, aby si i snacha, popřípadě dcera a zeť uvědomili, že vzájemné vazby jsou leckdy velmi křehké.
Měli by si svých rodičů vážit a být jim vděčni za jejich pomoc, ale přitom si vytvářet svůj vlastní „minisvět“ rodiny, kterounebude nikdo zvenčí řídit.
red
Foto a pexels