Tak jak trávíme stále více času sledováním displeje počítačů, mobilů a tabletů, leckoho napadne, zda takový životní styl není pro náš zrak už za čárou... A o to ochotněji nasloucháme různým "zaručeným" informacím, které nás mají postrašit anebo uklidnit. Co je na nich pravdy? Zde jsou nejčastější mýty o očích:
Některé typy sportů jsou pro zdraví a kondici očí skutečně nebezpečné. Mohou to být např. seskoky typu bungee jumping. Ty lékaři nedoporučují krátkozrakým sportovcům. Oko je po seskoku vystaveno velkému rázu s rizikem poškození sítnice.
Jsou opravdu onemocnění, která se vyskytují statisticky častěji u světlých duhovek. Např. věkem podmíněná makulární degenerace (chronické onemocnění žluté skvrny, které způsobí ztrátu centrálního vidění). Vše souvisí s pigmentovým epitelem. Ten se nachází v oku a podílí se na jeho metabolismu. Ve světlých duhovkách ho je méně než v tmavých.
„Hodně lidí se mylně domnívá, že když bude jíst hodně mrkve, bude mít skvělý zrak. S dioptrickými vadami oka však konzumace mrkve vůbec nesouvisí," vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha. „Mrkev je bohatá na vitamin A (podobně jako mléko, sýr nebo vajíčka), který vyživuje sítnici a snižuje riziko rozvoje očních onemocnění. Nepřímo tak pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu na sítnici. Podobnou službu nám poskytují i další zraková barviva, která se nacházejí v zelené listové zelenině a kukuřici. A také nenasycené omega 3 mastné kyseliny v rybím oleji.“ Průměrně velká mrkev pokryje doporučovaný denní příjem na více než 400%.
Přímý pohled do ostrého světla může způsobit krátkodobé oslepnutí, to si určitě každý již vyzkoušel na vlastní oči. Při delším pohledu na zářící slunce dojde v oku k nezvratným změnám, např. zjizvení nejdůležitějších struktur pro vidění. Proto je tak důležité používání kvalitních ochranných slunečních brýlí.
Mnoho rodičů považuje televizi za velkého nepřítele dětského zraku. Zdrojem jejich nespokojenosti je i to, že se děti rády dívají z větší blízkosti než dospělí, zaostření jim totiž nedělá problémy. Tento návyk ale postupně ztrácejí. Pravidelné sledování televize nezpůsobuje žádné výrazné zhoršení zraku. Zejména pro dospělé je ale potřeba dodržovat dvě základní pravidla – televizor by měl být umístěn více než dva metry od očí a obrazovka by neměla být jediným zdrojem světla v místnosti.
Usedáte před počítač a práce vás pohltí natolik, že přestáváte vnímat čas? Žádné přestávky, žádné mrkání, okolo suchá, často klimatizovaná místnost. I vás tak ohrožuje syndrom suchého oka, který se hlásí zrudnutím, řezáním, pálením a trvalým pocitem únavy očí.
Čtení s baterkou – to byl další strašák, kdy nám rodiče prorokovali slepotu. Dlouhodobé studie ukazují, že vysokoškolsky vzdělaní lidé nosí častěji minusové dioptrie. Zdá se tedy, že určitá souvislost mezi namáháním očí při častém čtení a brýlemi opravdu existuje. Dlouhodobá zvýšená námaha zaostřovacích svalů v oku při čtení tedy opravdu může způsobit zhoršení zraku. Tento stav se však týká pouze lidí do 25 let. Nedostatečné osvětlení pracovní a čtecí plochy ovšem vždy způsobuje únavu očí.
Plavání s kontaktními čočkami přináší značné riziko. Ve vodě žijí bakterie, viry, chlamydie, plísně a akantaméby. Mikroorganismus, který oční čočka vlastně na oku uvězní, zůstává v dlouhodobém kontaktu s jeho povrchem a škodí. Zdrojem mikroorganismů mohou být ale i nádobky s roztoky a pouzdra na kontaktní čočky.
Tradovalo se, že zákal musí na operaci dozrát. Dnes už se postupuje jinak. Čím dříve zákrok podstoupíte, tím méně komplikací riskujete. Chirurg operuje pomocí laseru a nepoužívá skalpel ani ostré nástroje. A když se pacient rozhodne pro multifokální nitrooční čočku, zbaví se v průběhu operace nejen šedého zákalu, ale také brýlí pro čtení i těch na dálku. |
red
Foto: pixabay