|
Ten, kdo nikdy nepocítil ochromující bolest hlavy, může migrénu považovat za nepříliš nápaditou výmluvu. Tato nemoc však postiženého dokáže na čas vyřadit z běžného života.
-
Migréna dokáže sužovat dvanáct až 72 hodin. Často je provázena nevolností, zvracením a přecitlivělostí na světlo. Není přesně zjištěno, co je její příčinou, známé jsou však faktory, které ji mohou vyvolat např. nevhodná jídla (viz dále), změny počasí, hormonální výkyvy (tzv. menstruační migréna), dlouhé cestování.
-
První migrenózní potíže se nejčastěji objevují mezi desátým až dvacátým rokem života, ale mohou přijít i v pozdějším věku. V polovině případů nemocní udávají, že migrénou trpěl alespoň jeden z rodičů. Častěji postihuje ženy.
-
Několik hodin před propuknutím bolesti předchází tzv. aura, která se může projevit změnou chování, například podrážděností, zvýšenou aktivitou nebo naopak netečností a těžkopádností. Patrné jsou změny vzhledu – bledost, propadlé oči, objevuje se svalová slabost, pocit chladu či nechutenství. Někteří lidé mají v tomto období neurologické příznaky jako je přecitlivělost na hluk, světlo a pachy, obtížně se soustřeďují, mají potíže s vyslovováním a zpomalené myšlení. Mnozí popisují charakteristické, ryze subjektivní vjemy – světelné záblesky, zvuky či vůně.
-
Samotný záchvat začíná nejčastěji v noci, během spánkové fáze, kdy se obvykle zdají sny, tzv. REM spánek (Rapid Eye Movementsy). Po probuzení cítí pacient mírnou bolest na jedné straně hlavy, která se během denní aktivity stupňuje až do úporné pulzující tlakové bolesti. Pohyb hlavy tlak ještě zvyšuje. V průběhu záchvatů se může objevovat střídavě na obou stranách hlavy. Dostavují se i průvodní příznaky – nechuť k jídlu, k dotekům, ztuhlost krku, unavenost, zduření nosní sliznice či mdloby.
-
Bez léčby může záchvat trvat hodiny až dny. Odeznívá pomalu, nikdy po spánku. Po několika dalších dnech pociťuje nemocný vyčerpání, zřídka i euforii.
-
V období mezi migrenózními záchvaty jsou pacienti bez potíží. Pokud trpí bolestmi hlavy, jedná se o kombinaci s jiným typem bolesti, třeba při postižení krční páteře.
 Spouštěcí momenty záchvatu
Propuknutí záchvatu může nastartovat mnoho okolností. Patří k nim jídla – zrající sýry, červené víno, citrusové plody, čokoláda, káva či pochoutky čínské kuchyně s větším množstvím glutamátu.
U někoho potíže následují po nedostatku nebo nadbytku spánku. Může se také jednat i o reakci na zvýšenou fyzickou a psychickou zátěž, cestování, stres.
U žen bývá záchvat vyprovokován také hormonálními změnami v průběhu menstruačního cyklu, těhotenství, porodu a šestinedělí, menopauze či při používání některé antikoncepce.
Foto:andrea-piacquadio/ pexels a red (koláž)
|
