Duše zemřelých se vracejí na tuto zemi, aby navštívily místa posvěcená láskou těch, které znávaly za života. Charles Diskens Život zemřelých je uložen v paměti žijících. Marcus Tullius Cicero Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců, kdo vesel baví posluchače o jejich činech, jejich velikosti, a s tichou radostí vidí sebe připojena na konec té krásné řady." J. W. Goethe |
||
|
||
Svátek Památka zesnulých se odvíjí od svátku Všech svatých, původně keltského samhain, který se slavil z 31. října na 1. listopad. Tradice zapalovat v tento den ohně a svíčky pochází od Keltů i Slovanů, kteří věřili, že oheň očišťuje a světlo pomáhá chránit před zlými duchy. Dušičky se slaví od 10.století (r. 998) jako Památka věrných zemřelých a účelem tohoto svátku bylo odpoutat se od přetrvávajích pohanských obřadů. O dvě století později se slaví již 2. listopadu jako svátek Dušičky, vzpomínka na všechny věrné zesnulé (na duše v očistci). Podle pověry prý v předvečer Dušiček vystupují duše z Očistce, aby si odpočinuly od útrap.
Jaké květiny na hrob? Pořád vedou chryzantémy, zvané též listopadky či kateřinky. Proč právě tyto krásné barevné květiny jsou spojovány s Památkou zesnulých? Odborné výklad asi neexistuje, ale logické vysvětlení se ale nabízí: je to jejich čas, v této době nádherně květou a navíc jsou nenáročné na počasí, mají prostě "tuhý kořínek". Z ostatních květin získávají jsou v oblibě například vřes, macešky, gerebery, karafiáty, astry (kvůli trvanlivosti), a samozřejmě mísy s aranžovaným jehličím, šiškami, libavkou či levandulí.
Hroby pražských hřbitovů na internetu Na stránkách hřbitovy.cz je možné vyhedat podle jména a dat narození a úmrtí konkrétní hrob. Program už sám hrob najde hrob a sdělí jeho číslo, přípradně i fotografii. |