Proč jsem pořád tak unavená?

Každý se občas cítí mizerně. Tělo moc neposlouchá, nohy jsou z olova, leží to na člověku jako závaží, ale všechno se většinou za pár dnů srovná. Když však nevysvětlitelná únava stále trvá, může to být vážně.

Mnoho postižených má za sebou vyčerpávající pouť od lékaře k lékaři, než je konečně diagnostikován CFS. Pacienti trpí nezřídka oprávněným pocitem křivdy, že jejich problémy jsou přehlížené – vždyť i nejbližší okolí si o nich často myslí, že jsou hysterky a hypochondři.

Ačkoliv odborníci už dlouho pátrají po příčinách nemoci, CFS zůstává stále velkou medicínskou záhadou. Léčení je tudíž obtížné a musí se citlivě přizpůsobit každému jednotlivému pacientovi.

Co pomáhá?  Změna životního stylu, strava bohatá na vitamíny, která posiluje imunitní systém, vhodně zvolené léky, autogenní trénink a další podpůrné metody, kterých přibývá. Samozřejmě, že ne každý, kdo se cítí malátný a unavený, trpí chronickým únavovým syndromem.

Koho syndrom CFS postihuje? Je paradoxní, že nejčastěji se projeví u velmi pracovitých, svědomitých, často velice ambiciózních, kteří jsou zvyklí přepínat své síly. Omezení, která nemoc přináší, především oni sami velice těžce nesou.

Co je chronický únavový syndrom

Něco z historie: Chronický únavový syndrom (CFS – chronic fatique syndrome) je civilizační nemoc 20. století která se od osmdesátých let podrobně zkoumá. Vyskytovala se ale již dříve – podle popisu příznaku jí snad trpěli Charles Darwin a známá anglická ošetřovatelka Florence  Nightingale. Den jejího narození 12. květen je vyhlášen mezinárodním dnem pozornosti k chorobě CFS. Klinický obraz popsal jako první anglický lékař Manningham už v polovině 18. století (a to u žen z vyšší společnosti), americký neurolog G. Bernard označil podobné stavy jako neurastenii.

Výskyt: Uvádí se 37 až 400 nemocných na 100 000 obyvatel. V České republice několik desítek tisíc nemocných CFS.

Pacient mívá zvýšené teploty (do 37,8°C,), které stoupají po sebemenší tělesné či duševní námaze.  K dalším příznakům patří bolesti v krku, zvětšené a citlivé mízní uzliny (obvykle na krku za kývači), bolest hlavy (v čele a za očima), svalů a kloubů, alergie. Dále také infekce dýchacích a močových cest, světloplachost, špatná koncentrace, zhoršením krátkodobé paměti a vštípivosti nových poznatků, poruchy vidění, předrážděná, napětí, pocit většího neklidu a úzkosti, poruchy spánku, změny váhy, poruchy trávení, deprese.

Původ nemoci: Jednoznačné určení zatím neexistuje. Uvažuje se o infekčním původci, imunitní poruše, postižení centrální nervové soustavy a rozhodně o negativním působení stresu. Onemocnění často vzniká u jedinců s vrozenou vnímavostí, po proděláné infekci. 

Riziková skupina:  Nevyhýbá se nikomu, převažují však ženy ve věku 25 až 45 let. K nejvíce ohroženým patří lidé velice pečliví, zodpovědní a citliví, zvykli sami sebe přetěžoval a podávat maximální výkon, aniž by si dopřáli odpočinek. 

Léčba: Obecně účinná léčba jedním preparátem neexistuje – ke každému nemocnému je třeba podle vyšetření zaujmout jiný přístup. Obvykle se aspoň léčí a zmírňují jednotlivé příznaky, posiluje se imunita, doplňují chybějící látky.

Prognóza: CFS  může trvat měsíce, ba i léta. Průběh onemocnění nelze předem odhadnout. Asi 12 až 45% pacientů se uzdraví, ostatní prožívají nové návraty nemoci, někdy se stav zhoršuje a vede až k invaliditě. 

Prevence: Hraje velmi důležitou roli! Je třeba dbát na doléčení běžných infekcí, dodržovat racionální dietu, vyhnout se přetěžování, dostatečně odpočívat, vést pokud možno harmonický život.

Na co si máme dávat pozor?

• Svoji únavu neignorujte, je to znamení, že máte zvolnit tempo. Pokud tak neučiníte, únava se může změnit ve vyčerpání.

• Zamyslete se, jestli vaše nároky na sebe samu nejsou přehnané. Trvalá snaha o nejvyšší výkon se spolu se stresem  nevyhnutelně projeví i na tělesném a  duševním stavu.

• Vyhýbejte se těžkým jídlům – odebírají tělu energii. Dejte přednost lehce stravitelné stravě bohaté na vitaminy, která posiluje imunitní systém a obranyschopnost vašeho organismu.

•