Růže nebeská – magická procházka

Zatoužíte-li zavítat na skutečně magické místo, pak se na jižní Moravě rozhodně zastavte v Dolních Kounicích (nedaleko Ivančic – rodiště Alfonse Muchy a Vladimíra Menšíka) a vyhledejte torzo kláštera Rosa coeli. 

Znamená  v překladu Růže nebeská a nebeská je dnes i klenba původního kostela, z něhož zůstalo jen monumentální zdivo, které vzbuzuje úžas…

Klášter je po stavební stránce veden v seznamu nejvýznamnějších středoevropských církevních staveb vrcholné gotiky a je nejstarším ženským klášterem na Moravě. Dá se říci, že jisté normy překročil i život v něm. 

Pod ochranou samotného papeže

Dolnokounický klášter nechal vystavět Vilém z Pulína (z rodu pánů z Kounic). V rámci jeho pokání mu to uložil coby úkol samotný papež. Stavba začala v roce 1181 a o dva roky později se do kláštera stěhovaly řeholnice premonstrátky.

Klášteru se postupně dařilo natolik, že rozšiřoval své panství o další vesnice a mohl si dokonce dovolit vybudovat nad Kounicemi gotický hrad. 

Pod svoji ochranu ho vzal papež a později i král Václav II. Husitské války jeho rozkvět však přerušily, byl vypleněn a vypálen. 

Neřestné jeptišky

Časem se znovu hospodářsky vzmohl, aby na počátku 16. století nakročil k úpadku. To když do kláštera nastoupil nový probošt. Záhy totiž přestoupil na luteránskou víru a oženil se s jednou z jeptišek. I přesto že byl za tento skandál suspendován a měl příkaz klášter opustit, tvrdošíjně setrvával a naopak usiloval klášterní panství získat pro sebe. Teprve, když vyšlo najevo a doneslo se i k uším církevních hodnostářů, že zdejší jeptišky žijí v neřesti, z kláštera utekl. 

Pohoršení obyvatelé vzalí klášter útokem

Ani příchod dalšího probošta polepšení řeholnic nepřinesl, a tak již do krajnosti pohoršení obyvatelé z okolí zakročili sami – vzali klášter útokem. Jeptišky se rozutekly a opuštěný a poškozený klášter převzaly Moravské zemské stavy. Nikdy pak už své dřívější prosperity nedosáhl a postupně pustnul. 

Zachránit se ho ještě pokusili premonstráti ze strahovského kláštera. Roku 1703 však Dolní Kounice postihl velký požár a neušetřil ani jimi opravený klášter. Od té doby už do jeho komplexní obnovy nebylo investováno, jen do dílčích oprav.

Také zámek, synagoga a židovský hřřbitov stojí za návštěvu

Již samotná procházka areálem kláštera je hlubokým zážitkem, prostor je dnes rovněž využíván ke kulturním představením a výstavám.

Kromě areálu bývalého kláštera lze v Dolních Kounicích navštívit také zámek, synagogu a židovský hřbitov.