SVATBA – co všechno k ní patří

SVATBA – co všechno k ní patří

Svatby v letních měsících bývají velmi půvabné, ať už  proběhnou  jako  velká  událost nebo  malý  obřad pro  pár  pozvaných. Proto se jich také v tomto období odehrává nejvíc. 

A tak, jakmile mine květen, který podle pověry svatbám tradičně nepřeje, může se většina zájemců o manželství  pustit do příprav. 

Většinou se každé nevěstě připomíná, co všechno by ve svůj velký den měla mít:

něco nového – symbol nového začátku, něco starého – zachování rodinné tradice a úcta k předkům, něco půjčeného – bude si brát k srdci i rady jiných, něco modrého –  modrá znamená věrnost, lásku a dlouhý život...

Ovšem jedinou věc, na kterou by neměla za žádných okolností zapomenout, je občanský průkaz, bez toho svatba neproběhne, i kdyby měla nevěsta na sobě cokoliv…

CO SE U NÁS UŽ VŽILO

Svatební zvyky, tak jak je dnes známe a praktikujeme, jsou pestrou směsicí nejrůznějších obyčejů, které ale málokdy pocházejí přímo z české kotliny. 

Přesto jsme je přijali a bez většiny z nich by svatba nebyla svatbou. 

I  když se v posledních letech dostávají do módy nekonvenční a často i bláznivé svatební obřady –  na zahradách, na nádvoří hradů a třeba i pod vodou. 

Zabydlují se nám tu zcela nová kritéria, kdy je povoleno vše, co se líbí snoubencům.

Bílé svatebné šaty

Pořídit si model jen na jedno použití, to byl po dlouhou dobu pro většinu nevěst luxus. Častěji se tedy oblékaly šaty, použitelné pro slavnostní příležitosti i později. Zakladatelkou tradice „velkých bílých“ byla královna Viktorie, která si je oblékla na svou svatbu v roce 1840. Dnes může být každá nevěsta oblečená jako princezna díky síti půjčoven svatebních šatů    Snubní prsteny

Řekové a Římané věřili, že prsteníčky, kam se snubní prsteny navlékají, jsou nervově spojeny se srdcem. Prsteny podléhají módě, dnes jsou nejoblíbenější kombinované z bílého a žlutého zlata, které se dají nosit i dalšími šperky. Už v minulosti se do dámských snubních prstenů zasazoval diamant, a móda diamantů nebo alespoň zirkonů, se nyní vrací.

Polibek novomanželů

V Římě polibek stvrzoval manželství, ale také uzavření všech obchodů, nejenom těch manželských.

Otec vede nevěstu

Dříve byla svobodná žena považována za vlastnictví otce, který ji při svatebním obřadu oficiálně předal do péče manžela.

Líbánky
V angličtině honeymoon. Je to doba, kdy se mají novomanželé v klidu poznat, sžít se. V Irsku jim prý rodiče po celý měsíc (moon) po svatbě připravovali nápoj z fermentovaného medu (honey). Věřili, že tak zajistí svazku požehnání a do roka se narodí dědic.

Svědek 
Svědek potvrzoval, že svatba proběhla právoplatně. V nejistých dobách, kde nebývala nouze i o únosy žen, měl za úkol dohlédnout na hladký průběh obřadu. Tedy především zabránit , aby si příbuzní nevzali nevěstu zpět

Svatební kytice

Zvyk údajně pocházející ze středověké Anglie, v některých zemích se nevěsta k oltáři vydávala např. s česnekovými květy, které ji měly chránit před nepřízní osudu. 

Svatební kytici by měla nevěsta spatřit až v den sňatku a přináší ji ženich.
Motiv ze svatební kytice by se měl opakovat i v klopě ženichova saka a třeba i ve výzdobě stolů. 

Kytici si většina nevěst schovávala, házení svobodným kamarádkám není tradiční zvyk ale připutoval z anglosaských zemí vlastně docela nedávno.

Svatební závoj

Pozůstatek středověké módy, kdy nevěstin závoj odrážel její postavení u dvora. Chudé nevěsty se vždy obešly bez závoje. Ovlivňuje jej móda, jak v délce, tak v celkové bohatosti.
Rýže

Zasypávání novomanželského páru rýží, čočkou, plátky růží, konfetami či oříšky symbolizuje hojnost. Dnes se uplatní se i speciálně upravené svatební bublifuky – nezanechají skvrny na šatech svatebních hostů a bublinky vypadají moc hezky na svatebních fotografiích.

mš                                                                                                                    

Foto nevěsty : Alena Šreflová

www.alenasreflova.cz 
www.facebook.com/Alieskaphoto - staňte se fanouškem a mějte všechny akce pod kontrolou :-)

                                                                                                                                             

  Čtenářské fotozde