|
Jedno mají Vánoce společné, ať už se slaví kdekoliv ve světě – jsou svátkem rodinné pohody, porozumění a klidu. Každá země, region či rodina má své vlastní tradice a zvyky... Pojďme nahlédnout do devíti evropských zemí |
||
Štědrý večer ve Francii se slaví jako u nás v kruhu rodiny. Večer dávají děti své vyčištěné boty před domácí krb nebo kamna a pevně doufají, že jim Père Noël boty naplní dárečky. S tímto dobrým vánočním duchem ale často chodí i Père Fouettard (zlověstná postava), který naopak vyplatí zlobivé děti plácnutím na zadek. Vánoční jídlo se skládá z ústřic, klobásek, pečené šunky, salátů, ovoce, sladkostí a také samozřejmě vína. Neměl by chybět ani Kristův koláč nebo Kristův chléb. Posledním dnem Vánoc je v zemi galského kohouta svátek Tří králů. Těší se na něj opět především děti, protože se peče tradiční dort la galette du roi. Do pochoutky se zapéká malá figurka a ten, kdo ji najde, je králem oslavy. |
||
Vánoce začínají Štědrým dnem 24. prosince. Večeře je však celkem běžná. Jako předkrm se servírují těstoviny s tuňákem a červenou omáčkou, hlavním jídlem jsou pak ryby. Nejdůležitějším vánočním dnem je pětadvacátý prosinec, kdy hlavně dětem nosí dárky čarodějnice Befana. Ráno se sejde celá rodina a na stole najdete snad všechny druhy italských salámů, uzenin a sýrů, ke kterým se zakusuje sladkoslaný koláč bastiera napoletana. Jedná se o kulatý koláč z lístkového těsta, který je plněný riccotou (tvarohem) a kandovaným ovocem. Výjimečně se této snídaně pije amaretto nebo jiné likéry. Slavnostní polední menu je pak velmi pestré a záleží na dané oblasti. Na svátečním stole se může objevit například krocan, úhoř, jehně, nebo i artyčoky na rožni. Na žádném stole však nesmí chybět panettone, což je v podstatě nadýchaná bábovka s rozinkami a kandovaným ovocem. |
||
Polské Vánoce jsou velkým náboženským svátkem. Kdysi projížděli zemí herci s maňásky, kteří na náměstích a návsích hráli dojemné představení o narození Ježíška. Vyvinul se tak zvláštní typ městských jeslí, tzv. szopki, v nichž loutkové divadélko rozehrává jeden z nejkrásnějších biblických příběhů. VPolsku jsou dodnes betlémy mnohem oblíbenější než vánoční stromečky. Jejich kulisy většinou netvoří betlémská krajina, ale panorama polských měst a známých historických staveb. Dárky a sladkosti naděluje dětem 24. prosince Svatý Mikuláš. Na stole nesmí chybět dvanáct chodů symbolizující měsíce v roce. Místo rybí polévky se podává boršč či zelňačka, hlavním chodem je ryba – kapr, sleď či jeseter. V poslední době i stále populárnější krocan. |
||
Namísto vánočních stromků si Řekové zdobí miniaturní lodě. Tento dávný zvyk souvisí s někdejším mimořádným postavením Athén jako námořní velmoci. Malé plachetnice lemované rozsvícenými žárovkami křižují pokoje, které jsou v době Vánoc slavnostně vyzdobené kyticemi červených poinsettií. Řecké děti dostávají dárky až 1. ledna. |
||
Pravoslavní slaví Vánoce podle juliánského kalendáře 7. ledna (14denní posun proti kalendáři gregoriánském).Ve většině částí Ukrajiny lidé staví betlém tzv. vertep. Na Štědrý večer –má být na stole nejméně dvanáct pokrmů. Neměla by chybět kutia, dezert z máku, pšenice, kandovaného ovoce, medu a ořechů. Symbolem Vánoc je i ozdobený stromeček tzv. Novorichna Jalynka. Na západní Ukrajině je jeden ze symbolů Vánoc Didukh – svazek pšenice či žita zformovaný do zvláštního tvaru, s nohama a s mnoha malými svazky obilných klasů. Symbolizuje prosperitu do nového roku. |
||
13. prosince nosí švédské děti svým rodičům snídani do postele. Připomíná se tak svátek sv. Lucie (foto nahoře), mučednici, která podle pověsti zachránila Švédy před hladomorem. Brzy ráno se objeví nejstarší dcera převlečená za královnu světla Lucii. Na sobě má dlouhou bílou košili opásanou červenou stuhu, na hlavě věnec ze zimostrázu a rozsvícené bílé svíčky. Štědrovečerní večeře je ve znamení ryb. Na stole bývá i tradiční pokrm Vörtröt, což je kořeněný chléb se zázvorem. Jako vánoční specialita se podávají vařené fazole se slaninou a cibulí nebo malé klobásky zvané julkorv. Po večeři je čas na dárky, které roznáší vánoční kozel s rohy ozdobenými červenou stuhou. Jinak ve Švédsku přináší přihrblý dědeček Jultomten (vánoční muž), a s dárky mu pomáhají skřítkové Julnissarové. Tamní tradici je napsat na dárky krátkou básničku, která charakterizuje obdarovaného. Dotyčný se pak musí o svůj dárek sám přihlásit. Vánoční svátky ve Švédsku trvají až do svátku svatého Knuta, který připadá na 13. leden. Děti si toho dne pozvou kamarády a společně odstrojí vánoční stromek, který pak vyhodí oknem ven. |
VÁNOCE DEVĚTKRÁT JINAK
