Někteří lidé jsou jako rosničky, dokáží předpovědět změny počasí dávno předtím, než se na obloze objeví první mráček. Bolesti hlavy, svalů, kloubů nebo jizev jim už nejméně den dopředu signalizují: Zítra bude všechno jinak!
Tito lidé, odborně nazývaní meteoropaté reagují přecitlivěle na každou náhlou změnu.Při prudkých výkyvech počasí neklidně spí, jsou malátní a unavení. Na vině jsou atmosferické změny. Zatímco jednií se dokáží změnám teploty a atmosférického tlaku přizpůsobit a nepříjemný vnitřní pocit u nich rychle zmizí, ty citlivější z nás hned rozbolí hlava, zvýší nebo klesne krevní tlak, rozbuší se srdce a jsme romrzelí. Pomoc? Bylinky a pohyb, nejlépe procházka.
Další skupinu meteoropatů tvoří lidé, kteří poznají změny počasí už den či dva předem. Například pacienti s artritidou. Tady pomohou už spíš obklady, masti proti bolestem a masáže.
A pak jsou jedinci, jejichž organizmus je závislý na počasí. Každý výkyv v teplotě nebo tlaku vzduchu jim způsobuje mimořádné obtíže. Takový stav je nutno konzultovat s lékařem. Může se jednat o nemoc zvanou meteoropatie. Pro člověka je nejpříznivější stav bezvětrné tlakové výše (teplé a slunečné počasí). Nejhůře je na jaře, kdy vysoké teplotní výkyvy mají na lidi neblahý vliv. Nejcitlivěji reagují kardiaci, astmatici, revmatici a lidé po vážnějších úrazech. K silným meteoropatům patří i senioi.
Čeho se nejvíc neteoropaté obávají?
Blížící se bouřky:
Zesílené elektromagnetické záření během prudkého deště má silný podíl na tom, jak se cítíme. V organizmu dochází k disharmonii mezi některými chemickými procesy. Větší vylučování serotoninu má za následek bolesti hlavy.
Tlakové níže:
Na obloze se kupí mraky, začíná pršet a foukat vítr, vzduch je vlhký.V létě při ní teplota klesá, v zimě naopak stoupá. Pod vlivem tlakové níže klesá krevní tlak a mozek dostává méně kyslíku. To přináší špatnou náladu, únavu, ospalost a horší soustředění. Někteří lidé intenzivněji vnímají alergické a astmatické potíže nebo revmatické bolesti. V průběhu přecházení atmosférických front přichází nespavost a migréna.
Fénového větru:
Teplý, suchý, nárazový a velmiprudký vítr vyvolává teplotní vzestupy a úbytek vlhkosti vzduchu. Při jeho příchodu tělo vylučuje více adrenalinu, který zrychluje tep. Vítr způsobuje rychlý vzestup krevního tlaku anebo problémy s nespavostí, nervovým napětím, závratěmi nebo bolestmi hlavy. Mnozí lidé si stěžují na silnější záchvaty astmatu a migrény.
Náhlého poklesu teploty:
Organizmus se snaží zadržovat co nejvíc tepla. Cévy se zužují, krevní tlak stoupá, a to vede k oslabování srdce. U osob s nemocemi oběhového systému roste riziko infarktu. Imunitní systém ochabuje, zvyšuje se riziko nákazy infekcí. Objevují se i bolesti a závratě.
Velmi rychlého oteplení:
Stoupne-li prudce venkovní teplota, cévy se rychle rozšiřují, klesá krevní tlak, vnitřní orgány pracují pomaleji. Organizmus proto nefunguje zcela správně. To následně vyvolává únavu, bolesti hlavy, migrénu, srdeční arytmii a řadu dalších zdravotních problémů. Lidem s nízkým tlakem většinou otékají nohy.
Jaké potíže trápí meteosenzitivní osoby:
- špatná nálada, vznětlivost, podrážděnost. deprese
- silný pocit příznaků chronických onemocnění, kterými trpí
- malátnost, problémy s koncentrací
- nespavost nebo naopak nadměrná spavost
- bolesti kloubů, revmatické potíže
- špatná funkce krevního oběhu
Co pomáhá:
-
pohyb – kondiční běhání, plavání, rychlé procházky
-
masáž těla suchou masážní žínkou nebo kartáčem
-
sprcha teplou a studenou vodou (na závěr studenou) pomůže ke zlepšení krevního oběhu
-
jemná masáž ramen a šíje ráno po sprše a večer před usnutímpití bylinných čajů a nálevů blahodárně ovlivňuje psychiku (meduňka, třezalka, jmelí a rozmarýn,
-
potravinové doplňky a preparáty s obsahem hořčíku, vápníku, selenu, železa a draslíku.
Foto: Michal Marcol / FreeDigitalPhotos.net