Záhady krve aneb Není krev jako krev

Je to naprosto  unikátní tekutina, bez které se nedá žít. A co víc, u každého člověka může být jiná. To, že se dá krev rozdělit podle  krevních skupin, víme už více jak sto let a jen díky této znalosti mohou probíhat bezpečné transfúze a operace . 

Dospělému člověku koluje v těle v průměru 5–6 litrů krve. Nejobjemnější složkou této tekutiny je  plazma, která tvoří 55–60 % krve, dál krev obsahuje krevní buňky: v jednom mililitru krve je přibližně 4–5 miliard červených krvinek, 4–9 milionů bílých krvinek a 150–300 milionů krevních destiček. Červené krvinky obsahují hemoglobin, který pomáhá přenášet kyslík po těle, bílé krvinky se podílejí na imunitním systému (např. chrání tělo před infekcemi a cizorodými látkami) a krevní destičky se podílí na srážení krve a zastavení krvácení.

Komu mohu darovat krev?

Nejvýznamnější kritérium pro dělení krevních skupin je tzv. systém AB0, u krve se určují nejen krevní skupiny, ale i takzvaný Rh-faktor. Přibližně 85 % lidí má v krvi Rh+, čtvrtina naopak Rh-.
Existuje tedy 8 typů krevních skupin: A+, A-, B+, B-, AB+, AB-, 0+ a 0-.

I když se první úspěšná transfuze lidské krve uskutečnila už na začátku 19. století,  ještě o sto let později připomínalo darování krve ruskou ruletu, protože příjemci hrozilo po příjmu cizí krve riziko hemolytické reakce a mnoho lidí zákrok nepřežilo. Teprve až objev krevních skupin, na kterém se významně podílel i český lékař Jan Janský, umožnil bezpečné předávání krve mezi lidmi..
Pro transfúzi je ideální, jestliže příjemce dostane stejnou krevní skupinu jako má dárce.  Za univerzální dárcovskou skupinu je považována krevní skupina 0 negativní. Erytrocyty této skupiny se dají podat i lidem s jinými krevními skupinami. Naopak lidé s krevní skupinou AB jsou univerzálními příjemci erytrocytů – mohou tedy přijímat jakoukoliv krevní skupinu, ale darovat mohou pouze lidem se stejnou krevní skupinou.. U dárcovství plazmy, z níž se vyrábějí léky pro nemocné, naopak krevní skupina nehraje roli.

Jakou máte vy?

Krevní skupina se vždy zjišťuje při předoperačním vyšetření a před aplikací transfuze. Krevní skupina a Rh faktor se zjišťuje samozřejmě také u dárců krve. Zjištění krevní skupiny a Rh faktoru patří mezi základní vyšetření také u žen na začátku gravidity. Mělo by být provedeno nejpozději do 14. týdne těhotenství.

U těhotných žen navíc hrozí promíchání její krve s krví plodu. Proto je všem ženám s Rh negativním faktorem podán preventivně imunoglobulin. „Tato látka zajistí, aby se imunitní systém ženy takzvaně nesenzibilizoval. Krev plodu by totiž mohla být po otci Rh pozitivní a v takovém případě by při dalším těhotenství mohlo dojít k závažným až fatálním důsledkům pro přežití plodu,“ objasňuje MUDr. Matoušková, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

Právě toto je jeden z důvodů, proč se krevní skupina a Rh faktor automaticky zjišťují i u všech narozených dětí. „Ženy Rh negativní s prokázaným Rh pozitivním faktorem u novorozence po porodu dostanou zajišťovací imunoglobulin. Rh negativní ženy, které porodí Rh negativní dítě, imunoglobulin po porodu nedostanou. Rovněž je potřeba více hlídat narozené děti s krevní skupinou 0, protože jsou více ohrožené novorozeneckou žloutenkou,“ doplňuje primářka slánské porodnice.
I rodičům s „áčkem“ se může narodit miminko s „nulou“

Na základě Mendelovských zákonů dědičnosti se dědí krevní skupiny, ale i Rh faktor. To znamená, že polovina genetické informace se dostává od otce a polovina od matky. Může tedy nastat kuriozní situace, kdy oba rodiče mají například skupinu A, ale narodí se jim miminko se skupinou 0. „Ano, takové případy se stávají. Ale je nutné si uvědomit, že pod krevní skupinou A se u člověka skrývá genetické vybavení dvěma alelami: AA, nebo varianta A0. Pokud tedy plod od maminky i od tatínka získá právě tu nulu, potom jeho krevní skupina může být 00,“ vysvětluje primářka Matoušková.
Je to překvapivé, ale rozhodně to nemusí znamenat, že by bylo dítě „vyměněné“ nebo mělo jiného biologického otce.

Diety podle krevních skupin: Co je na tom pravdy?

Na internetu se můžete setkat také s různými jídelníčky podle krevních skupin. Tuto teorii rozšířil Peter D’Adamo již v roce 1996. Podle obsáhlé souhrnné studie, která byla na toto téma vypracována, však jednoznačně vyplynulo, že v současnosti neexistují vědecké důkazy, které by potvrzovaly údajné zdravotní přínosy diet podle krevních skupin.

-vos-

Foto: archiv