Někdo se bojí výšek, jiný nemá rád průhledné schody či lávky bez zábradlí. Závratě a motání hlavy občas zaskočí každého z nás. Pokud však narušují schopnost rovnováhy a brání člověku v běžných činnostech, je třeba to řešit.
Jak je možné, že děti se mohou bez ustání točit na kolotoči a lecjakému dospělému se motá hlava, jen se na ně podívá?
„K udržení rovnováhy nám nejvíc pomáhají tři systémy – zrakový, vestibulární (rovnovážné ústrojí ve středním uchu) a proprioceptivní (receptory v kůži, svalech a kloubech, které nás informují o pohybu a postavení těla). Funkci těchto systémů ovlivňuje fyziologické stárnutí, ale i možné kombinace onemocnění jako diabetes, poruchy štítné žlázy, výkyvy krevního tlaku a podobně. Závratě se většinou neobjevují jako samostatné onemocnění, ale primárně bývají symptomem nějaké další nemoci. A k těm je člověk s přibývajícím věkem náchylnější,“ říká hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
V populaci jsou závratě častým problémem. Mozek náhle znejistí v orientaci, ztratí přehled o poloze těla v prostoru a s člověkem se „zatočí svět“.POdle Ivy Bílkové bývá u starých lidí bývá příčinou závratě porucha prokrvování mozku, způsobená kornatěním tepen. Často také popisují závrať vyvolanou pohledem do výšky, kdy je příčinou zvápenatění zadní, spodní malé mozkové arterie (tepny, cévy). U mladých lidí je nejčastější příčinou závratě nízký tlak krve, naopak u starších příliš vysoký nebo kolísavý krevní tlak.
Příčin i projevů závratí je mmnoho
Dále mohou závrať vyvolat různá poškození krční páteře, například při osteoporóze obratlů nebo artróze kloubů páteře. Nezřídka se objevují také psychogenní závratě, které souvisí s úzkostmi, depresemi a nadměrným stresem.
„Nejdříve musí být rozpoznáno onemocnění, jehož průvodním jevem závrať je. Například pocity motání podobné stavům v opilosti, které pacienti vnímají nejvíce při chůzi, mohou ukazovat na mozečkovou poruchu, extrapyramidová onemocnění (řízení rovnováhy mozkem) či periferní neuropatie (poškození nervů v končetinách). Proto je velice důležité, aby pacient lékaři co nejpřesněji popsal své potíže – při kterých činnostech se závrať vyskytuje, jak se projevuje, jak dlouho trvá. Měření tlaku krve nebo EKG pomůže objasnit, zda jde o poruchy prokrvování, srdeční potíže nebo jiné,“ zdůraznuje fyzioterapeutka.
Motání hlavy se lze zbavit i fyzioterapií
Až 80 procent závrativých stavů má funkční příčinu. Prostě se objeví „z ničeho nic“, bez zjevného úrazu nebo poškození. Lidé se kvůli nim vyhýbají běžným aktivitám a ztrácí kvalitu života. Iva Bílková dodává: „Pokud závratě vznikají při změně polohy hlavy, při jejím otáčení nebo při zvednutí ze sedu do stoje či pokládání hlavy na polštář, většinou se jedná o BPPV, tzv. polohová vertiga, často doprovázená nevolností a zvracením. Ta lze řešit s pomocí fyzioterapeuta školeného na manévry s vestibulárním aparátem. Příčiny závratě jsou různorodé a zdaleka se netýkají jen špatného postavení krční páteře. Pokud se odhalí přesná diagnóza, může být léčba závratě jednoduchá a rychlá.“
Foto: David Castillo Dominici/ FreeDigitalPhotos.net